Hip Hop-bg20

Básně o smutku

Smutek padá
Na další den
Tebe postrádám
Jsem osamocen

Nic – ani zpráva
Pláču do kapesníku
Starostí plná hlava
Kde jsi Šáříku

Prožil jsem smutek i krev,
z minulých životů řev
Při tanci našich těl
mi dech jinak zněl

Z Tvých rukou a Tvého těla
Tvá duše krásně zněla
Vdechl jsem Tvoji duši
srdce jiným tónem buší

Vysvitla ve mě zář
života odvrácená tvář
Ze smutného svitu měsíce
jsem slýchal hlasů tisíce

Teď ve mě sedí sluneční svit
radostný zpěv a žhavý třpyt
Tělo nepraská jak staré kosti
ale životem prohýbá se od radosti

Díky žes mi slunce dala
něžný zlatý dech mi ukázala
Tuto lávu tu jsem hledal
dosud nikdo mi ji nedal

Jak v pavoučích sítích, cítím se svázaná.
Jak v pavoučích sítích, jsem celá zapletená.
Chtěla bych jít ven, zase být svobodná,
není to sranda jen, být tak zmatená.
Nejradši bych utíkala daleko tam, kam chci
nejradši bych letěla, do krásně temné noci.
Celé je to sen, ale já už nemohu dýchat,
slyším jenom křik, ale já ho nechci slýchat.
Spát normálně a klidně pod peřinou,
ne jako moucha spletená tou pavučinou.
Dělat si co chci sama a žít klidně dál,
stát proti větru, co jen tak klidně vál.
Já jsem ale v pavučině, denně uvázaná,
já jsem ale na hladině, zoufalství a temna

Tys odešel možná navždy,
pro tebe jsem schopná vraždy.
Celou mne smutek zahalil,
kamarád mne chlácholil.

Prý vše zas bude dobré,
mě to však přijde smutné.
V noci koukam na nebe,
a stale myslim na tebe.

Proč si pripadám tak smutná,
proč je na mne láska hnusná.
Proč mě láska odmítá?
Proč brány své mi zavírá?

Seděla dívka na skále a plakala,
seděla dívka na skále a tiše vzlykala.

On už ji neměl rád,
jinou dívku chtěl milovat.

Nevěděla, co má dělat,
chtěla skočit, ale rozhodla se zůstat!

Nepodlehla smutku, i když jí trápil,
nešla s andělem smrti, i když jí vábil.

Vždycky zůstává naděje,
dívá se na západ slunce a jen tak pro sebe se usměje...

Síla smutku,

malá loutka,

černá smrtka,

dopad skutku,

deprese věrná,

duše černá,

útrpné zvolání,

srdce skonání,

pláč a nářky,

na křídlech vážky,

hluboko v sobě,

ztracená v sobě,

dopad reality,

význam skrytý,

moc poezie,

vláda fantazie,

písař bol,

lásky skol,

zoufalá melodie,

čas na dveře bije,

vymyšlená utopie,

a krev teče,

myšlenka se vleče,

ostří inkoustového meče,

rouhám se v kleče,

.Tohle není báseň zoufalá,

to jsem skrytá já.